... deníček ...

Nová energie…

2. července 2013 v 21:26
Přesto, že můj osobní život momentálně připomíná houpačku, získala jsem nějakým záhadným způsobem novou energii a chuť jít dál…

Znáte ten pocit: jednou jsi nahoře jednou dole? Asi tak to u mě teď chodí. Střídá se období, kdy se mi všechno hroutí pod rukama a pak je období, kdy je všechno super a říkám si, že to snad není ani možné…

V poslední době se toho událo opravdu hodně…

Začneme postupně! :)

ŠKOLA: Tak v první řadě na moji vysněnou zdravotnickou školu - obor nutriční terapeut jsem se bohužel nedostala, ale nic nevzdávám. Za rok je taky šance. Ale dostala jsem se na VOŠ ekonomických studií - obor účetnictví finance. Takže budu pokračovat v tom, co jsem začala na střední. Ale pozor! Jako druhý jazyk jsem si zvolila francouzštinu. To teprve bude ta pravá zábava.!

BRIGÁDA: Po dlouhém a úporném snažení získat brigádu jsem možná i uspěla. Vypadá to, že budu jako záskok v hračkářství Pompo. Tedy jen na zavolání, jak bude potřeba, ale i to se hodí. Všude chtějí jen dlouhodobé brigádníky. Hrůza!

BLOG: Jelikož nám začali prázdniny. Tak doufám, že budu blogu věnovat alespoň nějakou malou pozornost… Mám v plánu nový design, tak uvidíme, co z toho vznikne. Každopádně snad přidám i nějaké ty články. Ale rozhodně nechci nic slibovat, co se nemůže splnit, tak se nechte překvapit.

SHRNUTÍ ŠKOLNÍHO ROKU 2012/2013: Moje jedna velká srdcová záležitost… Jazyková škola mi dala spoustu skvělých lidí, sešla se úžasná třída, s kterou i o prázdniny budeme podnikat akce chata, bowling a podobně. Rozhodně na tuto třídu nikdy nezapomenu a ten rok neskutečně rychle utek.
Dále mi tento školní rok dal neskutečnou spoustu kamarádu - řidičů autobusů. Za které jsem opravdu ráda. Jsou to stejně blázniví lidi, jako jsem já a to je přeci nejlepší. A to nejdůležitější je, že dojíždění do školy mě přivedlo k mému příteli (řidič autobusu).

PLÁNY NA PRÁZDNINY: Uvidíme! Výlety, sporty, zábava, brigáda, přátelé a kamarádi… Vidím to na in-line brusle, kolo, turistiku - (lehce aktivní prázdniny) pak se přehoupnout do té zábavy - festival Hrady (snad to vyjde), kino a tak… A prostě různé garden party a grilování… Prostě prázdniny ve velkém stylu. :)

Tak se mějte krásně, užívejte si prázdniny, co to jen jde, protože v září je tu opět škola. :)

Čas nezastavíš…

18. května 2013 v 14:58 | Clari
Uběhlo bez mála půl roku a na mém blogu nepřibila ani čárka. Možná nebylo o čem psát, možná nebyl ani čas. Každopádně jsem se odhodlala napsat pár řádků, abyste věděli, že stále ještě žiju a co se u mě děje nového.

Venku nám konečně začíná dlouho vyhlížené jaro. Všechno začalo kvést a krajina je úplná pastva pro oči. Naše pokožka opět začíná chytat zdravou barvu (já jsem si už stačila spálit ramena a záda). A v šatníku jsme už uklidili zimní oblečení a postupně ho měníme za letní.

Já momentálně v poslední době nabývám pocitu, že nic nestíhám.! Stále dojíždím na jazykovou školu. Dojíždění zabírá opravdu hodně času (ale už by mi chybělo). Většinu dne trávím na cestách v autobuse. Dále jsem se začala učit na přijímačky, které už mě čekají ani ne za měsíc (hrozná představa).

Vybrala jsem si trošku jiný obor, než jsem se zaměřovala na střední škole. Ekonomické vzdělávání bych chtěla zaměnit za zdravotnictví… Takže se doučuji celou biologii. Přihlásila jsem se na zdravotnickou školu obor nutriční terapeut. No snad to dopadne.

Dále v současné době hledám nějakou brigádu na letní prázdniny. U nás je to opravdu bída, tak zkusím štěstí v Praze. Snad ještě nebude moc pozdě.

Jinak se začínám aktivně věnovat sportu. Začali jsme opravdu hodně (a hlavně bláznivě) jezdit na kolech a vyzkoušela jsem si svoji premiéru na in-line bruslích. No tu bych asi raději nerozebírala. Ale postupně se zlepšuji.

Celkem mě mrzí, že můj blog takhle upadá, ale opravdu nemám moc času. Měla jsem určité představy s blogem. Ale bohužel mi má představa nevychází a celkem mě to i mrzí.

Nevím, kdy se sem opět dostanu tak se mějte krásně, užívejte si léta a ať se vám jen a jen daří.

Píšete dopisy Ježíškovi?

22. prosince 2012 v 11:26
Už jste napsali svůj dopis pro Ježíška? Ne?! Tak to je tedy nejvyšší čas s tím něco udělat. Tak rychle pro papír a tužku a začít psát. Ježíšek už je tu za pár dní přeci.

Dárky ty už máte? Tak o těch já už nechci vůbec slyšet. Ještě jsem nebyla schopná sehnat ani jeden. No doufám, že něco vyberu. Tolik času už není. Ale vlítnu do nějakého toho obchodu a něco se vybere.

Ale stejně rok od roku mám té vánoční nálady méně. Asi už nemám tolik času se těšit na "Ježíška". Dříve jsem v tuto chvíli bláznila s tím, že se nemohu dočkat, ale letos mě to nějak nebere.

A také je to asi tím, že obchodníci začínají s vánočním zbožím každý rok o něco dřív. Už v září si můžeme pochutnat na čokoládové figurce Mikuláše anebo v obchodních centrech se vyfotit u vánočního stromečku. Asi to ničí to vánoční kouzlo.

Clari

Wow to nám ten čas utíká…

1. prosince 2012 v 20:42 | Clari
Tak zítra nám začíná advent. A do Vánoc nám zbývají jen čtyři týdny. Jak jste na tom s dárky? Já hodně bídně. Usmívající se Vůbec mě nenapadá, co budu letos nadělovat. Nemáte nějaký typ na dárek pro tátu? Fakt mi došli veškeré nápady.

Prošla jsem snad už veškeré nákupní centra v Praze, ale nic mi nepadlo do oka. Tak veškeré nápady a rady uvítám. Usmívající se

Jinak bych se vám všem chtěla omluvit, že opět dávám málo příspěvků, ale jak určitě víte, od září jsem nastoupila na novou školu do Prahy a denní dojíždění mi zabírá dost času! Nerozhodný

V autobuse v poslední době trávím neskutečné množství času. V podstatě už se znám s každým řidičem, co jede na Prahu. Usmívající se S některými si už i tykám. No jo… vídáme se několikrát denně… Usmívající se Nejen cestou do Prahy a zpět, ale i cestou k nám na vesničku. Usmívající se Jak říkám autobus je pomalu můj druhý domov. S vyplazeným jazykem

Budu ráda, když mi tu necháte nějaký ten komentář, jak se letos připravujete na Vánoce a jaké nakupujete dárky. Usmívající se

Mějte se krásně vaše blogařka Clari Úžasný

Wow... je toho moc...

5. listopadu 2012 v 16:24 | Clari
Koukám, že už jsem dlouho nic nepřidala...

Ale nebojte na svůj blog nekašlu, jen nic nestíhám... ;)

Od září jsem nastoupila na novou školu. Začala jsem chodit na jazykovku do Prahy... :) Je to tam vážně super... Měla jsem opět štěstí na dobré lidi... :) Jsme skvělá parta... :)

Takže každodenní dojíždění do 60 kilometrů vzdálené prahy je celkem náročné, ale dá se to zvládat. :)

Takže mým nejlepším kamarádem je momentálně MP4 a nějaká ta kniha... :) Umíte si představit trávit skoro 3 hodiny denně v autobuse bez něčeho podobného? Já tedy ne! :D

Momentálně jsem se začetla do knihy Padesát odstínů šedi. Máto být velký hit. Jsem zatím na stránce 102 a můžu říci, že se opravdu dobře čte. Takové rychlé čtení... :) Ale zatím ji nemohu doporučit, protože nevím, jak se bude dále vyvíjet.. :)

A jak se vám jinak tu dlouhou dobu daří?? Mě celkem fajn. Nestěžuju si :)

Ale jako koukám, všude už začal Vánoce naplno... Máte úž nakoupené nějaké ty dárky? Nebo jste mezi těmi, co nechávají nákupy na poslední den.. :) Já už nějaké mám, ale z daleka ne všechny... Mám pocit, že na nic nemám čas... :)

Mějte se krásně a doufám, že se zase brzy ozvu... :)))

Kniha - nejlepší přítel člověka... :)

5. července 2012 v 20:13
Tak nějak koukám na ten můj blog a říkám si, že na něj opět pěkně kašlu... Zamračený

Sice se každý týden snažím přispívat článkem týdne, ale i tak je to celkem málo... Zamračený Pokusím se to nějak napravit a opět psát častěji... Úžasný

Ale popravdě... V poslední době jsem začala opravdu hodně číst... Nevinný Je pravda, že tu a tam jsem nějakou tu knihu přečetla, ale teď jak mám už dlouho volno, čtu jednu za druhou, za poslední týden jsem zvládla už dvě... S vyplazeným jazykem

Není nic lepšího než nějaká pěkná knížka, která vám zkrátí dlouhou chvíli... Usmívající se Musím říct, že já bez knihy už nejedu vůbec nikam... S vyplazeným jazykem Zkrátí nám cestování autobusem, čekání u lékaře a podobně... Úžasný Věřte mi, že kniha je vážně nejlepší přítel člověka.. S vyplazeným jazykem

Dnešním dnem... Vám končí statut studenta...

7. června 2012 v 14:10
Už je tomu tak... :) Už nejsme studenti... :)

Včera jsme dostávali maturitní vysvědčení a oficiálně jsme se zbavily statutu studenta. Naposledy se třída 4.B - MOA sešla v celém počtu v prostorách školy. Je pravděpodobné, že jsme se jako parta sešli úplně naposledy.

I když se budou konat různé srazy, ale někteří si ten čas prostě neudělají...

Nikdy nezapomenu na naše společné akce, které završil nezapomenutelně krásný maturitní ples. I když jsme se dokázali pohádat tak, že nikdo s nikým nemluvil, tak jsme stále byli ta nezničitelná parta úžasných lidí...

A jak pronesl ředitel školy: "Dnešním dnem už půjdete každý svým směrem." Tak jsem zvědavá, jaké ty naše směry budou...


A tak si pustíme jednu výstižnou písničku... Vzpomínky zůstanou... :)

Videoooo :)

4. června 2012 v 14:32
Jak jsem slíbila, tak plním... :) Několik videí z koncertu NO NAME... :)




Maturita za mnou a tak jsem šla slavit s kapelou NO NAME...

28. května 2012 v 16:07
Ahoj blogaři… Úžasný

Po docela dost dlouhé době píšu několik řádek… Nevinný Jak koukám do historie článků, tak jsem skončila tím, že mě čeká maturitní zkouška…

A dnes mohu říct, že jsem celou maturitu udělala… Z praktické zkoušky mám 2, ze státní ještě výsledné známky nevím, ale matika se mi teda moc nepovedla, vypadá to na 3… Zamračený a z češtiny didaktický test mám na 2… a z ústní části mám z češtiny 1 (9 bodů z 9) :P dále z ekonomiky - 1 a z účetnictví také 1… Usmívající se Ve škole a kamarádi mi začínají říkat šprte… Křičící Ale jsem spokojená… Mrkající S tímto výsledkem jsem vůbec nepočítala… Šlápnul vedle

Maturitu jsem oslavila již v pátek na koncertě skupiny No Name… Smějící se Nezapomenutelný zážitek… Líbající Kluci z kapely byli úžasní… Úžasný Neskutečná zábava, jak Igor (zpěvák) vyprávěl zážitky kapely, které se jim přihodily během jejich kariéry… Mrkající

I když jsem přišla o rozlučku s moji třídou tak bych neměnila… Nevinný S kamarádkami jsem si koncert neskutečně užila… Úžasný Stáli jsme v první řadě a tak jsme s Igorem prohodili občas pár slov… S vyplazeným jazykem
Natočila jsem pár videí, tak se je pokusím sem dát… Usmívající se

Už jen 13 dní...

5. dubna 2012 v 21:13
Ahoj lidičky... Mrkající
tak přesně za 13 dní mě čeká první maturitní zkouška a to z ekonomiky a účetnictví - praktická část... Začínám se toho bát.. Teprve se začínám učit a mám pocit, že nestíhám... Úžasný Tak když mám prázdniny, tak je věnuji učení... Dnešek jsem věnovala ekonomice... Ještě že je venku ošklivo a nutí mě to zůstat doma... Smějící se
Je tu někdo z vás taky maturant?? Jak vy se připravujete na zkoušku dospělosti?? S vyplazeným jazykem Já se přiznávám, že lituji toho, že jsem se nezačala učit dřív, teď to musím všechno dohnat... Mlčící
No nic tak letím pokračovat, zrovna teď ležím v dani z příjmu fyzických osob... Je to vážně zajímavé... Úžasný Všem doporučuji...
Tak se tu mějte krásně a závěrem jeden obrázek...

Přesně tak dopadnu u praktické části maturit:

4.B na scénu... :)

24. února 2012 v 15:41
Nějak mě přepadla nostalgie a začala jsem si číst třídní konverzaci na téma maturitní ples a našla jsme tam dvě videa z nástupu na maturitní ples. Tak mě tak nějak napadlo, proč bych je sem nedala.
Sice jsou v podstatě natáčená v začátcích našeho nacvičování, ale i tak uvidíte, jak zhruba vypadal náš nástup.



U druhého videa nám tak trošku spadnul foťák, tak se omlouvám, že asi tak půl minutky koukáte na basketbalový koš. :)
Občas už nám s toho vážně "hrabalo" tak už je to i vidět... :) No posuďte sami... :-)

Doufám, že se Vám náš nástup líbil. :) A že jste se u něho třeba i tak trošku zasmáli... :P

20. ledna 2012

19. února 2012 v 17:09
Ahoj brouci… Usmívající se
Jak jsem slíbila tak plním. Napíši Vám článek o mém maturitním plese, který se konal 20. Ledna 2012. Tento datum se mi vryl hluboko do paměti a budu na něj velmi často a hlavně v dobrém vzpomínat. Usmívající se Sice před plesem probíhali ve třídě neskutečné hádky, které opravdu stály za to. Poslední týden ve třídě semnou nemluvila ani klika u dveří a ve zbytku třídy to bylo podobné. Pohádali jsme se opravdu kvůli každé blbosti. Smějící se Ale v pátek ráno, když jsme se sešli před kulturním centrem, vše bylo jinak. Byla jsem opět jedna velká parta úžasných lidí. Hodně lidí, kteří nám na plese spolupracovali nebo vystupovali, jsem zařizovala já, tak jsem měla docela rozlítáno. Smějící se Ráno v 8 hodin nám přijela parta tří lidí na výzdobu. Byli skvělí. Opravdu si zaslouží obrovský obdiv. Práce jim šla od ruky a udělali nám opravdu bohatou výzdobu během 4 hodin. Opravdu byli šikovní a rychlí. Tak i touto cestou jim děkuji. Usmívající se V půl 10 jsem utíkala ke kadeřnici na výčes. Nejprve to vypadalo strašně, ale nakonec to dopadlo dobře… Po několika úpravách jsem byla spokojena, i když jsem měla na hlavě něco jiného, než jsem měla v plánu. Smějící se Pak rychle udělat nehty, nalíčit se, připravit věci s sebou a na 16. hodinu utíkat opět do KC. Byla to honička. Dodělat zbytek věcí, vyzkoušet předtančení, půlnoční překvapení… Bylo toho opravdu hodně. Těsně po půl páté přijel úžasný moderátor, kterého určitě všichni znáte z televize NOVA pan David Vaníček. Opravdu byl skvělí. Musím ho pochválit, byl profík. Mrkající Ještě před začátkem semnou vše prošel, jak má být, aby někoho nepřečetl špatně, prošli jsme spolu program večera, opravdu muž na správném místě. A ani jsme se pomalu neohlídly a už to začalo. Do sálu začali proudit davy lidí a naše nervozita velice stoupala. Když jsem se bavila s Davidem, tak mě uklidnil a řekl: pojď na malého panáka, bude to lepší. Usmívající se A už to začalo. David vyšel na podium, přivítal přítomné a na parket pozval našeho bublinkáře, který nám udělal "předtančení". A pak jsme přišli na řadu my maturanti. Naší úžasnou choreografii, kterou nám vymýšlela úžasná holka Káťa Opatová, jsme předvedli, jak jsme jen nejlépe mohly. A povedlo jsem. Pak se přešlo k samotnému šerpování. Dozvěděla jsem se o sobě, že jsem praktická holka. Smějící se Ale já to v podstatě i věděla. S vyplazeným jazykem A jak zvykem bývá, přišlo sólo pro profesory a rodiče. A byla tu volná zábava. Ani jsem si ji moc neužila. Opět se už po mě sháněl pozvaný barman Petr Hurta, který předvedl nezapomenutelnou show. Celý sál dokázal úžasně rozproudit. A co přišlo o půlnoci… Usmívající se půlnoční překvapení. Měli jsme fotbalový zápas s barevnou tématikou. Někteří ho nepochopili, ale ti co ano říkali, že bylo super. Usmívající se A proč s barevnou tématikou? Protože naše téma celého plesu byl DUHOVÝ SVĚT. Po půlnoci nastoupila třídní kapela, která lidi dala do "varu". Po této kapele nastoupil náš DJ Maty, který neměl chybu, výběr písniček byl skvělý. Nikdy jsem si ples jako ten můj neužila. Opravdu to stálo za to. Všichni nám říkají, že byl nejlepší letošního ročníku v našem městě. Co nás opravdu těší. Měli jsme v místních novinách i několik pochvalných vzkazů. Dokonce jsem dělal se spolužačkou rozhovor do těchto novin. Tak o náš ples, který dokonce byl jubilejní 80. byl opravdu zájem. No není to úžasné. Usmívající se Škoda, že se s vámi nemohu podělit o atmosféru, která na plese panovala. Ale opravdu se nám zaryla pod kůži a budeme na ni velmi dobře vzpomínat.

Výborná barmanská show.

Moderátor večera:

Může být i hůř!

14. října 2011 v 22:17
Dnešek byl pro mě opravdu hodně... Dozvěděli jsme se, jak to s námi letos bude.


Druhé pololetí nám končí již 16. dubna. To je téměř o měsíc dříve než obvykle. A poté začneme skládat zkoušku dospělosti no i když u nás nevím, nevím... dětmi jsme byli, jsme a budeme. Naše chování občas opravdu neodpovídá našemu věku. Smějící se


Jinak na maturitní ples jsme opravdu pokročili. Máme téměř vše zařízené a teď jen doladit. Tento týden jsme začali trénovat nástup. Je to vážně bomba. Úžasný Už se nemůžu dočkat, až to předvedeme světu. Smějící se
Jak já se těším.


Jinak jsme nastoupila do dvou kurzů. Chodím na kurz národních srovnávacích testů a na kurz anglického jazyka. Na srovnávačkách jsem již byla minulý týden. Docela pohodo, ale uvidíme, dále toto byla jen úvodní hodina. Příště nás bude učit jak rozebrat otázky a tak. Tak snad mi to pomůže. A zítra jedu prvně na kurz angličtiny. Mam z toho celkem strach. Tak snad to zvládnu. Smějící se

Léto, podzim nebo Vánoce??

2. října 2011 v 16:40
Venku léto, v kalendáři podzim a v obchodech cedule s nápisem Vánoce se blíží... Smějící se
Ano je to tak venku jsou příjemné teploty, v kterých se dá dokonce i opalovat, obloha bez jediného mráčku a příjemná svit sluníčka. Při pohledu do kalendáře mi datum připomíná, že je podzim a při nákupu mi obchodníci sdělují pomocí reklam, že Vánoce se blíží. Na nákupních pultech si již mohu koupit moji oblíbenou vánoční kolekci a vychutnat si ji při teplotě 30°C... A proč vlastně ne... S vyplazeným jazykem
A tak užívejme si "léta" a pojďme nakupovat vánoční věci.. Úžasný

Neuvěřitelné... :´(

9. září 2011 v 13:50
Ve středu 7. září 2011 se stala letecká tragédie, která zasáhla celou Evropu a téměř celý svět. Při této letecké tragédii zahynulo 43 lidí z toho 36 hokejistů z týmu Lokomotiv Jaroslavl. Mezi těmato hráči byli i 3 naši velmi úspěšní hokejisté: Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček. V českém národním týmu budou velmi chybět. Na jejich úžasné kousky na ledě nikdy nezapomeneme. Ale ještě více než na ledě budou chybět jejich rodinám, manželkám, dětem, rodičům, kamarádům... Je to velmi smutná událost, každého fanouška hokeje velice zasáhla. A proto nezapomeňme na tyto tři úžasné hráče.

1. září...

1. září 2011 v 16:23
Jak magické to datum... Ještě teď si vzpomínám na přípravy, když jsem šla úplně poprvé do školy: (šatičky, culíčky, připravit si přezůvky...) a dnes, po těch letech... Hodila jsem si do kabelky mobil a peněženku a vyrazila jsem...
Když jsme se dnes sešli všichni v aule naší školy, bylo to zvláštní... Jsme nejstarší na škole, ale v podstatě už tam nikoho neznáme... Ředitel školy nám popřál hodně štěstí u maturit, a abychom udrželi laťku státních maturit na stejné úrovni... Ale s naším ročníkem to bude obtížné a laťka je vážně vysoko, 1. v kraji a 3. místo v republice...
Tak všem prvňáčkům přeji, aby se jim ve škole líbilo a aby jejich chuť do učení a poznávání nových věcí nikdy neuhasla... A nám mazákům přeji, abychomzvládli státní maturitu a abychom se dostali na naše vysněné vysoké školy... A všem ostatním přeji do nového školního roku, aby se vám ve škole líbilo, ať už je to na základní, střední nebo i vysoké škole... Prostě ať se nám všem daří...

Krásný školní rok 2011/2012

Nový začátek...

1. července 2011 v 9:59
Huráááá!!!
Jooooo jsou práááázdniny... Teď se raduji ale během týdne se začnu tak hrozně nudit, že už se budu těšit do školy... Už se znám...

Ty jo velmi úspěšně jsem dokončila třeťák a velmi krásně vstupuji do čtvrťáku.. Mám nejlepší vysvědčení za celé mé studium na střední škole.. Dokonce jsem dostala pochvalu třídního profesora za prospěch...
Teď už jen válení a občas nějaká ta malá příprava na tu naší maturitu... Docela se ji bojím, ale zase když jsme psali na nečisto z češtiny tak jsem ji dala na 77% tak to snad zvládnu i naostro...

Ty jo to jsem vám taky ještě nenapsala... Je pravda, že jsem tu dlouho nebyla... Tak teď to doženu..

Určitě si vzpomínáte jak každý rok píši o dnu ochrany... V prváku jsme byly u vojáků, ve druháku u hasičů a teď ve třeťáku přijeli policisté k nám do školy...
Nejprve jsme šli ven do parku, kde nám ukázali výcvik a poslušnost policejních psů a poté jsme šli do auly, kam dorazil jeden policista se svým policejním psem a měli jsme takovou skoro přednášku... Byla to spíše diskuze... Povídali jsme si tam o jeho práci, co se trestá jako přestupek a co jako trestný čin a podobně... A jak tam měl svého psa tak se jmenovala Dyxi... Vážně byla kouzelná bylo to ještě štěně, jako uměla už některé povely, ale nebylo to jako už velmi dobře vycvičená doga... Když nám ukázali jak zaútočí tak jsme raději ustoupili o metr dozadu, když ji pustil z vodítka..
Ty jo ale trvalo to asi tři hodiny ale strašně rychle to uteklo a všichni do toho byly fakt tak zapáleni, že by jim nevadilo tam sedět ještě další hodiny... Ale policista měl i svoji práci tak už musel jít... Ale byl to vážně nejlepší den..

A teď si už jen užít prázdniny a v září všichni v plné síle do školy...
Mějte se krásně a užijte si je!

JSOU PRÁÁÁZDNINYYY !!!

vzpomínky

6. dubna 2011 v 18:13
Krásné vzpomínky mi zůstanou... je část textu mé velmi oblíbené písničky od skupiny Holki...


V poslední době si vybavuji obrovské množství krásných vzpomínek; zážitků, které jsem zažila... A to nejsou zas tak staré vzpomínky, zažila jsem je v tomto roce... I když některé z nich jsou spíše nehezké než krásné, ale také si na ně vzpomenu... Ale převážná většina je těch krásných... A když máte opravdu dobré přátele a můžete se s nimi o vše podělit je to opravdu super...
Proč s lidmi, které máte opravdu rádi a jsou vám blízcí se musíte rozloučit a zůstanou nám jen ve vzpomínkách... Ano občas se potkáme prohodíme dvě věty a už není co si říct, i když před časem jsem mohli společně trávit hodiny a hodiny... Proč něco končí po několika společně strávených okamžicích a něco končí, protože to skončit musí... Nemám ráda loučení, když vím, že už se téměř nikdy neuvidíme...
Ty krásné vzpomínky mi zůstanou, navždy mě budou hřát... Zůstanou jen v srdci mém...

Řidičák - konečně už ho mááám :D

21. března 2011 v 11:02
Někteří už ví, někteří ještě ne… Ti pozornější si zřejmě všimli toho, že mi nějak nefunguje blog… A tak jsem velmi důležitou zprávu napsala do komentáře… Vím není to nejlepší řešení, ale nic lepšího mě nenapadlo…
Ale přejdu k tomu co vám chci sdělit… Už je tomu 11 dní co mám řidičský průkaz… Ještě ho nemám v ruce, dostanu ho až 4.4. … se asi opravdu nedočkám… Byla jsem podat žádost v pondělí tak už jen 14 dní a budu ho držet v ruce… HURÁÁÁ
A jak to všechno probíhalo??? To vám hned napíšu… Bude to opravdu na hodně dlouho, ale budu se snažit vše napsat ve zkratce…
Byl pátek 11.3.2011 a v 7:55 jsme se měli sejít na dopravním inspektorátu v našem městě… Já vyšla z domu na autobus asi o 15 min dříve než obvykle… Doma bych asi nevydržela… Neustále jsem na to myslela a nemohla jsem se odreagovat… Tak jsem vyrazila na autobus a ještě jsem se učila cestou… Měla jsem šílené nervy a těch dalších 30 minut co jsem čekala než nám to začne bylo opravdu nekonečných… S kamarádkou jsem se sešla na autobusovém nádraží a pak jsme spolu vyrazili směrem dopravka… k naší smůle je těsně vedle autobusového nádraží… Tak jsme tam byly opravdu brzy… Šli jsme dovnitř, zaplatili jsme zkoušky a ještě jsme se na chodbě učili… Za nedlouho dorazil náš instruktor z autoškoly…. Říkal nám už se neučte, všechno umíte, ale i přesto jsme leželi v našich otázkách z techniky… To je asi tak jediné co se dá vzít s sebou a neustále si to opakovat… V 8:10 jsem si nás zavolali dovnitř… Byly jsme tam tři já s kamarádkou ze třídy a ještě jeden kluk od nás ze třídy i když neměl autoškolu přes školu, ale šel tam na opravné testy… Začali jsme psát testy… Nervozita neustále rostla… Nervy byly obrovské… Ani si neumíte představit co my dělali ruce a nohy… šílený… i když jsem měla testy naučené zpaměti, že už jsme nemusela ani otázky pomalu číst… Ale k mé smůle mi připadla otázka u které jsem měla vždy chybu… a stále jsem si ji nemohla zapamatovat… Ale testy jsem udělala jako jediná… A komisař mi řekl, že to nemusím brát ani jako chybu, že kdybych to tak udělala v praxi tak neporuším nijak zákon a je to ještě lepší a že jsem zachránila naší skupinu před úplným propadákem… Pak přišla na řadu technika… Vytáhla jsem si po hodně dlouhém rozmýšlení skvělé otázky… Posilovače brzd a řízení a druhá byla připojení tažného lana… Techniku jsme měla opravdu našprtanou, když mě holky ve čtvrtek zkoušely… Uměla jsem to přesně jak to bylo napsané v učebnici… Dělali si ze mě srandu, že mluvím jak knížka… A po vyzkoušení z techniky mi bylo komisařem sděleno lepší jak automechanik… Tak to mě potěšilo… A čekalo nás to nejtěžší… jízdy… Pan instruktor mi dal klíčky od auta a řekl počkejte tam na nás… Ani nevíte co jsem měla s kamarádkou za nervy… To čekání asi tak 5 minut v autě bylo nekonečných… Domluva, kdo pojede jako první byla jasná… Měli jsme to už naplánované, já chtěla být první a ona chtěla být druhá… Tak to bylo jasné… Pak přišel pan instruktor s panem komisařem, dali jsme si ještě věci do kufru a tam mě pan instruktor ještě uklidnil slovy: to bude v pohodě, to zvládneme, buďte hlavně v klidu a myslete a vzpomeňte si na to co jsme si říkali… Pak jsme vyjeli … Projela jsem si město, zaparkovala jsem a pak jsme jeli na nějaké vesnice… Jízda trvala 30 minut, ale zdálo se mi to nekonečně dlouhé… Po tom co jsem se dobře rozjela do kopce na ručku a poté jsem skvěle zaparkovala, tak ta nervozita ze mě lehce, podotýkám lehce spadla… Když jsem dojela co cíle mé cesty a pan komisař mi řekl v pořádku ve zkoušce jste uspěla, tak jsem měla neskutečně obrovskou radost a spadl mi obrovský kámen ze srdce… Teď už čekala jízdu jen kamarádku… Taky to udělala v pohodě… Odvezla nás opět nazpět k dopravnímu inspektorátu a tam byl můj výcvik v autoškole oficiálně ukončen… Než odešel pan komisař tam mi řekl ať si v pondělí přijdu podat žádost o vydání řidičského průkazu a ať jezdím opatrně a pomalu a popřál mi mnoho šťastně ujetých kilometrů… Pak jsme se ještě rozloučila s mým úžasným, trpělivým, klidným instruktorem… Ten mi řekl, že mám jezdit pomalu a nijak neriskovat a že mám hlavně v autě myslet až budu jezdit sama… A to mi ještě den před tím o poslední jízdu řekl: že jestli zítra udělám ty zkoušky tak že na mě nikdy nezapomene že na takový živel se ani zapomenout nedá…
Je tomu tak… já byla opravdu děsné péro… vždy když jsem něco provedla a on mi to začal vyčítat tak já jsem se začala smát… Pak už mi ke konci začal říkat, že jsem bohémské dítě a strašný flegmatik, že je mi všechno úplně jedno… Jako není, že jo ale na co se mračit, když úsměv je hezčí… Ano, z toho co mi řekl jsem se vždy poučila a snažila jsem se tu chybu už neudělat, ale někdy to opravdu nešlo… Třeba vyhnout se dírám na silnici… Však sami víte jak ty naše silnice vypadají… A není lepší se smát než brečet?? Je viďte.. :D
Ale jsem ráda, že jsem šla zrovna do této autoškoly… Nikdy bych neměnila, i přesto že jsem ji dělala 6 měsíců, tak byla skvělá… Jízdy nebyly každý den to je fakt, ale třeba dvakrát do měsíce, když musel pan instruktor odjet na zájezd, ale alespoň jsem se naučila lépe jezdit než když bych jezdit 2 týdny v kuse a je to strašně rychlé… Mě to takto vyhovovalo… Někteří na to nadávali, ale já byla spokojená… A když pan instruktor měl čas tak jsme jezdili klidně 5 krát v týdnu… Bohužel měl více zaměstnání, ale já byla s výcvikem velice spokojená… Pan instruktor (učitel) byl velice trpělivý hlavně semnou… A to byla opravdu potřeba… Byl hodný, vůbec na mě nekřičel, v autě byla vždy sranda a dalo se sním o všem pokecat…
V podstatě my autoškola bude chybět… Opravdu…
Tak jsem se opravdu rozepsala, ale víc zkrátit to opravdu nešlo… snažila jsem se… :D
Bohužel mi neustále nefunguje doma blog tak píši ze školy… Moc mě to mrzí, že nemůžu přidávat pravidelněji, ale vůbec netuším, čím to může být způsobeno…
Mějte se krásně a já se budu snažit opět co nejdříve ozvat… Papaaaa :-* mam vás ráda :-*
P.S.: Doufám, že vás tento článek moc neznudil a že jste vydrželi až do konce… :)

Žijuuuuuuuu

27. listopadu 2010 v 10:24
Ale asi tomu tak dlouho nebude. Ve čtvrtek jsem měla svoji první jízdu v autoškole a jako docela to šlo, jenom jsem byla pořád v příkopě a pak na parkovišti jsem mále očesala jedno auto.



Ale naštěstí se nic nestalo. A včera jsem jela podruhé. Vzal mě na nějaké vesnice a vůbec jsem ani nevěděla, kde jsem. Ale už to bylo lepší, jenom jsem pořád kličkovala po silnici.



Chvíli po druhé straně a pak zase v příkopu. Ale zaparkovala jsem bez problému. Tak to mi udělalo fakt radost. Už se těším na úterý, až zase pojedu.



A musím věřit, že se budu jen a jen zdokonalovat. Pan instruktor říkal: Věřte, že třeba tu pátou hodinu budete jezdit jak profík a ani nepoznáte, jak jste to dokázala, slečno. Tak jsem na to zvědavá. Už abych měla po zkouškách.


Ale dost autoškoly. Blíží se Vánoce a čas nakupování dárků. Já osobně už mám nakoupené všechny. Co vy?
 
 

Reklama
Reklama